Jak nastavit zálohy na energie a nepřeplatit

Záloha na energie není cena, kterou už za plyn nebo elektřinu platíte. Je to záloha na budoucí spotřebu. Dodavatel ji rozpočítá do dvanácti měsíčních plateb a jednou za rok provede vyúčtování. Podle skutečného odečtu se pak rozhodne, zda jste přeplatili, nebo máte nedoplatek.

Když je záloha nastavená špatně, poznáte to až na konci zúčtovacího období. Někdy to znamená, že celý rok posíláte dodavateli peníze navíc, jindy přijde nedoplatek ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Nastavení se přitom dá spočítat z několika údajů a není na tom nic složitého.

Jak zálohy na energie fungují

Dodavatel vychází z vaší historické spotřeby a z aktuální ceny za jednotku. Pokud jste u něj teprve začali a historii nemá, použije odhad podle velikosti odběrného místa, způsobu vytápění a počtu osob v domácnosti. Takový odhad se často míjí s realitou, proto se vyplatí ho po prvním roce zkontrolovat.

Vyúčtování probíhá obvykle jednou ročně. Dodavatel odečte stav měřidla, vynásobí ho cenou za jednotku, připočte stálé platby a odečte zálohy, které jste zaplatili. Rozdíl vám vrátí, nebo ho vyúčtuje k doplacení. Zálohy tedy nejsou zisk dodavatele. Jsou to vaše peníze, které dopředu leží na jeho účtu.

Krátká poznámka: výši zálohy ovlivňuje i to, jak a kdy platíte.

Jak odhadnout roční spotřebu

Nejspolehlivější je vzít poslední vyúčtování a najít v něm celkovou spotřebu za rok. U elektřiny se uvádí v kilowatthodinách, u plynu v megawatthodinách nebo v metrech krychlových. Toto číslo je základem celého výpočtu.

Pokud vyúčtování nemáte, pomůže vám měsíční přehled odběru v zákaznickém portálu dodavatele, nebo si odečty zapisujte sami. U měřidel s dálkovým odečtem stačí nahlédnout do aplikace. Spotřebu výrazně mění vytápění, ohřev vody, vaření a počet lidí v domácnosti.

• Elektřina: rozhoduje, zda topíte a ohříváte vodu elektřinou, nebo jen svítíte a používáte spotřebiče.
• Plyn: největší díl spotřeby jde na vytápění, proto záleží na zateplení a nastavení kotle.
• Sezona: v zimě spotřeba roste, v létě klesá, proto zálohy kopírují průměr za celý rok.

Výpočet zálohy krok za krokem

Postup je jednoduchý. Vezměte roční spotřebu, vynásobte ji cenou za jednotku a přičtěte stálé platby. Výsledek vydělte počtem měsíců. Následující příklad je ilustrační a počítá se zaokrouhlenými čísly.

Představte si domácnost, která za rok spotřebuje 3 000 kWh elektřiny. Cena za jednotku je 5 korun, stálý plat činí 1 200 korun ročně. Roční náklad je tedy 15 000 + 1 200 = 16 200 korun, měsíční záloha vychází na 1 350 korun. Kdyby domácnost platila zálohu 1 000 korun, na konci roku by doplácela 4 200 korun. Kdyby platila 1 800 korun, přeplatek by činil 5 400 korun.

Rozdíl mezi oběma variantami je stejných 4 200 korun, jen jednou jako nedoplatek a podruhé jako přeplatek. Právě proto se vyplatí zálohu trefit.

Kdy požádat o změnu zálohy

O změnu můžete požádat kdykoliv během roku, ne jen po vyúčtování. Dodavatel ji obvykle promítne do nejbližší fakturace. Smysl to má ve chvíli, kdy se změní spotřeba. Nastěhujete se, odstěhujete, pořídíte tepelné čerpadlo, vyměníte kotel, přidáte spotřebiče nebo začnete topit jinak.

Druhá situace přichází po vyúčtování. Velký nedoplatek znamená, že zálohy byly nastavené nízko. Velký přeplatek naopak znamená, že jste rok půjčovali peníze dodavateli. Ani jedno není ideální a obojí se dá upravit.

Když ceny energií rostou

Růst cen neznamená, že máte automaticky zvyšovat zálohu. Cena za jednotku se může změnit, ale vaše spotřeba zůstává stejná. Pokud dodavatel zvedne cenu, promítne se to buď do zálohy, nebo do vyúčtování. Vy si proto hlídejte hlavně spotřebu a nastavení zálohy přizpůsobte nové ceně.

Praktické je sledovat oznámení o změně ceny a přepočítat si dopad. Modelově: kdo měl roční náklad 16 200 korun a cena jednotky vzroste o desetinu, dostane se na zhruba 17 700 korun, tedy o 125 korun měsíčně víc. Není to důvod k panice, ale je dobré s tím počítat v rozpočtu.

Pozor na opačný extrém. Kdo kvůli obavám zvyšuje zálohu opakovaně a bez přepočtu, může na konci roku zjistit, že mu dodavatel vrací tisíce korun. Ty peníze mu celý rok chyběly jinde.

Kdy měnit zálohy nemá smysl

Neplaťte zálohy dopředu ve velkém, abyste měli klid. Peníze, které pošlete navíc, vám nikdo nezhodnotí a během roku je nemáte k dispozici. Výjimkou může být situace, kdy vám vyhovuje mít na konci roku jistý přeplatek místo nedoplatku. I to je legitimní důvod, jen si ho pojmenujte.

Nezvyšujte zálohy naslepo jen proto, že se mluví o zdražování. Bez odečtu a bez znalosti spotřeby je to jen odhad a můžete skončit s přeplatkem, o který jste přišli na celý rok.

Časté otázky

Jak často mohu měnit výši záloh?

Zálohu lze upravit opakovaně, obvykle po domluvě s dodavatelem. Nemá smysl ji měnit každý měsíc, ale po změně spotřeby nebo po vyúčtování je úprava běžná. Dodavatel ji promítne do další fakturace.

Je lepší vyšší, nebo nižší záloha?

Ideální je záloha, která odpovídá skutečné spotřebě. Vyšší záloha znamená přeplatek na konci roku, nižší znamená nedoplatek. Rozdíl je jen v tom, kdy peníze zaplatíte a zda je máte po ruce.

Co když nedoplatek nemám z čeho zaplatit?

U většího nedoplatku se dá s dodavatelem dohodnout na splátkách. Lepší je situaci řešit včas, než ji nechat narůst. Pravidelná kontrola záloh podobným situacím předchází.

Má vliv na zálohu změna dodavatele?

Nový dodavatel vychází z vaší historické spotřeby a nastaví zálohu podle ní. Po prvním roce se vyplatí nastavení zkontrolovat podle skutečného odečtu a případně upravit.

Můj tip: Jednou ročně si sedněte k vyúčtování a porovnejte zálohy se skutečností. Když se rozejdou o víc než desetinu, řešila bych to hned. Ušetřený čas i peníze za to stojí.

Zdroje

• Ministerstvo průmyslu a obchodu, oblast energetiky
• Energetický regulační úřad, dohled nad trhem s energiemi
• Státní energetická inspekce, kontrola dodržování předpisů v energetice