Zaměstnání, nebo živnost? Rozdíl je v jistotě a odpovědnosti

Nabídka za vyšší částku na fakturu láká, ale hrubý příjem na faktuře a hrubá mzda nejsou srovnatelné čísla. Živnostník platí sám pojištění, nemá placenou dovolenou a nesmí počítat s jistotou stálého příjmu. Zaměstnanec naopak vyměňuje část výdělku za jistotu a menší administrativu. Příklad programátora ukáže, jak se obě možnosti liší v praxi.

Modelová situace: programátor a dvě nabídky

Programátor dostal dvě nabídky. Jako zaměstnanec by měl hrubou mzdu 70 000 Kč, jako živnostník by fakturoval 100 000 Kč měsíčně. Na první pohled je rozdíl velký, ale srovnání je zavádějící.

Zaměstnanec má placenou dovolenou a nemoc, odvody zajišťuje zaměstnavatel a vybavení dostane. Živnostník si to vše zajišťuje sám. Pro srovnání je třeba oba příjmy převést na čistý roční příjem s ohledem na dny bez práce.

Kolik dní nevyděláte

Jako živnostník neplatíte jen za dny, kdy pracujete. Dovolená, svátky, nemoc a období bez zakázek jdou na vaše vrub. Při ilustračních dvaceti dnech dovolené a deseti dnech nemoci z přibližně 250 pracovních dnů to je asi dvanáct procent roku bez příjmu.

Fakturace 100 000 Kč měsíčně se tak ve skutečnosti blíží průměru zhruba 88 000 Kč. Z toho ještě musíte zaplatit odvody, daň a vlastní náklady. Rozdíl proti mzdě se zmenšuje, a někdy zmizí.

Co musíte zaplatit navíc

Živnostník hradí zdravotní a sociální pojistné, zálohy, účetního, software, vybavení a případné pojištění odpovědnosti. Dobrovolně zvažuje i připojištění pro případ nemoci, protože nemocenská je u OSVČ jiná než u zaměstnanců. Všechny položky si sepište do tabulky.

Přesné sazby a pravidla odvodů se mění, proto je ověřte u příslušných úřadů nebo účetního. Pro rozhodnutí stačí, že si je nahradíte odhadem na vyšší straně. Lepší překvapivě vyšší zůstatek než chybějící peníze.

Co získáte svobodou

Živnostník si volí zakázky, pracovní dobu a může pracovat pro více klientů. Roste šance získat zkušenosti z různých projektů a zvýšit cenu práce, když poptávka stoupá. Uspokojení z vlastního podnikání je pro mnohé lidi důležité.

Je však také odpovědný za chyby, platby od zákazníků i vymáhání pohledávek. Pokud zákazník nezaplatí, ztrácí vy. Rozdíl v jistotě je největší právě tady.

Časté otázky

Mohu zkusit živnost vedle zaměstnání?

Ano, vedlejší činnost je běžná cesta, jak vyzkoušet podnikání bez ztráty jistoty. Zkontrolujte pracovní smlouvu, zda neobsahuje omezení konkurenční činnosti, a řiďte se pravidly pro odvody. Podrobnosti ověřte u úřadů.

Jak poznám, že je čas odejít ze zaměstnání?

Když vám vedlejší příjem stabilně pokrývá výdaje a máte rezervu na několik měsíců. Pomáhají také smlouvy nebo slíbené zakázky na další období. Skok bez rezervy je riskantní.

Kdo je pro živnost vhodnější?

Typicky lidé, kteří snesou kolísání příjmu a umějí si hlídat termíny i platby. Pokud potřebujete stabilní měsíční částku kvůli splátkám nebo rodině, může být zaměstnání vhodnější. Rozhodnutí není nevratné.

Zdroje

• Česká správa sociálního zabezpečení
• Finanční správa České republiky
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR