Pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnance

Když zaměstnanec způsobí škodu, platí ji ve vztahu k poškozenému zpravidla zaměstnavatel. Ten se pak může domáhat náhrady po zaměstnanci, ale jen v omezené míře. Právě proto má pojištění odpovědnosti v podnikání praktický smysl.

Rozlišit je přitom potřeba dvě situace: škodu, kterou zaměstnanec způsobí třetí osobě, a škodu na majetku samotné firmy. Každá se řeší jinak a na obě se dá připravit předem.

Kdo za škodu odpovídá

Za škodu, kterou zaměstnanec způsobí při plnění pracovních úkolů, odpovídá navenek zaměstnavatel. Zákazník, pacient nebo klient řeší újmu s firmou, ne s konkrétním pracovníkem. Firma se pak může vůči zaměstnanci domáhat náhrady, ale zákoník práce tuhle možnost omezuje.

Vůči zaměstnanci se náhrada zpravidla limituje podle míry zavinění a podle jeho příjmu. U běžné nedbalosti jde o několik násobků průměrného měsíčního výdělku. U úmyslu nebo hrubé nedbalosti se hranice posouvají. Přesná pravidla závisí na okolnostech případu.

Navenek platí firma, ne zaměstnanec.

Druhy pojištění a co kryjí

Základ je pojištění odpovědnosti za újmu, které kryje škody způsobené třetím osobám. Bývá vhodné pro každou firmu, která přichází do kontaktu s majetkem nebo zdravím zákazníků. Kdo vstupuje do cizích prostor, opravuje, přepravuje nebo se stará o svěřený majetek, měl by ho mít.

Druhou skupinou jsou pojištění zaměřená na majetek firmy. Ta kryjí škodu na vybavení, zásobách nebo dopravních prostředcích. Sem patří i krytí pro případ, kdy zaměstnanec poškodí majetek vlastním jednáním, ať už nedbalostí, nebo drobnou nepozorností.

Některá pojištění myslí i na finanční újmu. Jde o situace, kdy kvůli chybě vznikne zákazníkovi ušlý zisk nebo náklady, které musí firma nahradit. Tato část bývá v základním krytí omezená a vyplatí se ověřit, zda je součástí.

Co si hlídat v podmínkách

Pojistná smlouva je o detailech. Rozhoduje, co je pojištěné, do jaké výše a za jakých podmínek se plní. Než ji podepíšete, projděte si tyto oblasti.

• Rozsah činností, na které se pojištění vztahuje.
• Výše limitu plnění na jednu událost a na celý rok.
• Spoluúčast a to, kdy ji musíte zaplatit sami.
• Výluky, tedy situace, na které se pojištění nevztahuje.
• Povinnosti po nehodě, jako je hlášení a dokladování.

Zvlášť se zastavte u výluk. Bývají delší než samotný slib a právě tam se rozhoduje, zda pojistná událost bude uznaná. Když něčemu nerozumíte, nechte si to vysvětlit nebo si přečtěte podmínky s někým, kdo pojištění rozumí.

Škoda na majetku firmy

Druhý typ škody vzniká uvnitř firmy. Zaměstnanec rozbije stroj, ztratí nářadí, poškodí vozidlo nebo způsobí zmetek. Tady se řeší, zda šlo o nedbalost, o běžnou chybu, nebo o situaci, kterou nemohl ovlivnit.

U majetku vzniká zaměstnanci povinnost nahradit škodu, ale i zde je rozsah omezený. U zjevného porušení povinností se může zvýšit, u každodenní chyby zůstává malý. Firma by neměla hradit veškeré riziko, ale ani vymáhat každou korunu od lidí.

Praktické je nastavit jasná pravidla používání vybavení a řešit opakované škody včas. Větší opakované problémy s jedním člověkem ukazují na jiný problém než na pojištění.

Prevence snižuje riziko i náklady

Nejlepší pojistná událost je ta, která nenastane. Zavedené postupy, školení a kontrola snižují počet nehod, a tím i budoucí náklady. U některých činností navíc platí, že dodržení předpisů je podmínkou plnění.

Ve firmě pomůže, když je jasné, kdo co smí dělat a jak se hlásí problémy. Když zaměstnanec ví, že se chyba řeší, neskrývá ji. Skrytá škoda se zpravidla zvětší a opraví se dráž.

Kdy pojištění nepomůže

Pojištění neplní, když byla újma způsobena úmyslně nebo při porušení předpisů, které firma zanedbala. Nepomůže ani při škodě, kterou podmínky vylučují, nebo když se nedodrží povinnost ji nahlásit.

Neřeší také lidské vztahy. Když způsobená škoda zničí důvěru se zákazníkem, peníze z pojistky to nevrátí. Proto se vyplatí investovat do spolehlivosti, ne jen do krytí.

Časté otázky

Musí škodu zaplatit zaměstnanec, nebo firma?

Vůči poškozenému odpovídá firma. Ta se může obrátit na zaměstnance, ale náhrada je omezená podle míry zavinění a jeho příjmu. Zaměstnanec tedy obvykle nenese plnou škodu, pokud nešlo o úmysl nebo hrubou nedbalost.

Stačí pojištění, které má firma pro provozovnu?

Záleží na rozsahu činností a na místě výkonu. Kdo pracuje u zákazníků, na cestách nebo s cizím majetkem, potřebuje krytí odpovídající těmto situacím. Prodleva nebo nehlášené rozšíření činnosti patří k častým důvodům neplnění.

Jak se škoda hlásí?

Většinou se hlásí bez zbytečného odkladu a s popisem události. Vyplatí se mít fotografie, svědky a doklady. Čím dřív se vše zaznamená, tím snáz se prokáže průběh.

Kryje pojištění i škodu na věcech zákazníka u nás?

Většinou ano, pokud je tato činnost zahrnutá v rozsahu pojištění. Věnujte pozornost tomu, jak se s cizím majetkem zachází a zda je pro něj v podmínkách samostatné ustanovení. U cenných věcí bývá krytí omezené.

Můj tip: Kdybych vedla firmu, prošla bych si jednou ročně, jaká rizika má moje práce s cizím majetkem, a podle toho nastavila krytí. A zavedla bych jednoduché pravidlo, že se každá škoda hlásí hned, ne až na konci měsíce.

Zdroje

• Zákoník práce, odpovědnost za škodu a její náhrada
• Občanský zákoník, odpovědnost za újmu způsobenou jinému
• Česká národní banka, dohled nad pojišťovnictvím