Obrat potěší na papíře, účty ale platíte ze zisku

Zakázky za sto tisíc měsíčně znějí dobře, dokud nesečtete, co z nich zůstane. Začínající podnikatelé často míchají čtyři pojmy: obrat, marži, zisk a peníze na účtu. Každý z nich vypovídá o něčem jiném a zaměnit je znamená platit daně i účty z prostředků, které ve skutečnosti nemáte. Projdeme pět nejčastějších omylů a opravíme je.

Omyl: obrat je můj výdělek

Obrat je součet všeho, co jste za určité období vyfakturovali nebo utržili. Z něj musíte zaplatit materiál, nájem, software, dopravu a další náklady. Teprve zbytek je zisk, ze kterého se platí daň a odvody a který zbude vám.

Obchodník s obratem milion může skončit s menším ziskem než řemeslník s obratem čtyři sta tisíc, pokud má vysoké náklady na zboží. Proto se při srovnání firem nedívá jen na obrat. Důležitější je, kolik z každé koruny zůstane.

Omyl: zisk si vezmu z účtu

Zisk v účetnictví a zůstatek na bankovním účtu se téměř nikdy nerovnají. Faktura vystavená v prosinci zvyšuje zisk, peníze ale přijdou v lednu. Naopak nákup vybavení na splátky sníží peníze hned, do nákladů ale vstupuje postupně.

Proto je nutné sledovat zvlášť výsledek a zvlášť tok peněz. Firma může být účetně v zisku a přitom nemít na mzdy, nebo naopak mít na účtu hodně peněz z předplacených zakázek a být ve ztrátě. Obě čísla mají svůj význam.

Omyl: vyšší obrat znamená lepší firmu

Růst obratu bývá doprovázen růstem nákladů, personálu a zásob. Firma, která zdvojnásobí tržby, ale zvýší náklady o víc než polovinu, vydělává méně než dřív. Navíc musí vyřešit více práce, více reklamací a větší závislost na úvěrech.

Lepší otázka zní, zda vás konkrétní zakázka posune k cílovému zisku. Někdy je výhodnější odmítnout nízkomarginální objednávku a věnovat čas té lépe placené. Růst má smysl, jen když roste i zisk na jednu hodinu práce.

Omyl: marže a přirážka je totéž

Obě čísla popisují rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, ale vztahují se k jinému základu. Přirážka se počítá z nákladů, marže z prodejní ceny. Zboží, které jste koupili za 80 Kč a prodáte za 100 Kč, má přirážku 25 procent, ale marži jen 20 procent.

Záměna vede k chybným cenám. Kdo chce marži 30 procent a přidá k nákladům pouhých 30 procent, skončí s marží okolo 23 procent. Před stanovením cen si proto ujasněte, který z ukazatelů používáte.

Omyl: daň se počítá z toho, co zůstane na účtu

Základ daně vychází z příjmů a výdajů, které stanoví zákon, ne ze zůstatku na účtu. Pokud si uplatňujete výdaje paušálem, odpočítává se procento z příjmů bez ohledu na to, co jste skutečně utratili. Při skutečných výdajích rozhoduje jejich doložení.

Platí proto jednoduché pravidlo: část každé přijaté platby odkládejte stranou na daň a pojistné. Přesný postup a aktuální pravidla ověřte u Finanční správy nebo účetního, protože se mění. Nepříjemné překvapení při podání přiznání tak nevznikne.

Můj tip: Doporučila bych jednou měsíčně vypsat na jednu stránku čtyři čísla: obrat, náklady, zisk a zůstatek na účtu. Když si je napíšete vedle sebe, rozdíly mezi nimi uvidíte okamžitě a přestanete je zaměňovat. Po půl roce navíc poznáte trend, který žádné jednotlivé číslo neukáže.

Zdroje

• Finanční správa České republiky
• Ministerstvo financí ČR
• Komora daňových poradců České republiky